SOPHIE HUNGER /CH

SOPHIE HUNGER /CH

Sophie Hunger představí své první čistě anglické album, natočené ve stylu dekadentní berlínské elektroniky.

Před lety ji přirovnávali k Björk, Nico i Joni Mitchell dohromady. Narodila se ve Švýcarsku, vyrůstala v Londýně i Německu. Její uhrančivý hlas očaroval jazzmana Erika Truffaze natolik, že si ji jako zcela neznámou vybral jako předkapelu. Její hořkosladké písně se pohybují na hranici reality, ironie a fantazie, ale bez patosu a sebelítosti. Sophie Hunger byla prvním švýcarským umělcem, vystupujícím na festivalu v Glastonbury, získala ceny Swiss Award a Prix de la Création Musicale de France, koncertovala v Severní Americe s jazzovou hvězdou Madeleine Peyroux i s průkopníky pouštního blues Tinariwen. Kritika tehdy psala: Písně s pankáčskou maskou, které rentgenují globalizovaný svět. Po koncertech v pražské Akropoli i na Colours of Ostrava přijíždí do Prahy jako hvězda světového formátu, která ale na vrcholu dráhy zásadně změnila směr. Po svém zatím nejvyzrálejším albu Supermoon se přestěhovala do Berlína, jehož hudební dekadenci kdysi zvěčnil Lou Reed i David Bowie. Zpěvačka své dosavadní akustické nástroje vyměnila za analogové syntezátory, a své nové album Molecules popisuje jako „minimalistický electro-folk“. Přitom si zachovala typickou kousavou fantazii, a kritika ji srovnává s Beth Orton či Reginou Spektor. Album natáčela v Londýně s renomovaným producentem Danem Careym (Django Django, Tame Impala, Fatboy Slim) a během podzimního turné je představí i v Akropoli.