Galerie zlínského zámku představuje tvorbu Lubomíra Jarcovjáka

Trojrozměrné kompozice od zlínského rodáka Lubomíra Jarcovjáka jsou od 2. února k vidění v Galerii Václava Chada ve zlínském zámku. Výstava s názvem A..báze potrvá až do 4. března a některá z umělcových děl představí veřejnosti vůbec poprvé.

Andělé strážní, Duše a tělo, Brána, Křídla, Tiché znamení. Tyto a další sochy a objekty zlínského umělce Lubomíra Jarcovjáka jsou součástí jeho aktuální výstavy A..báze. V jejím souboru jsou uplatněny horizontálně založené kompozice i monumentální vertikálně komponované hlazené betonové hranoly, ať už jednodílné nebo sestavené z několika částí. Nezřídka svou vzájemnou konfigurací evokují lidské postavy či příběhy. „Důležitým fenoménem Jarcovjákovy tvorby je jeho zajímavá práce s prostorem, jeho snaha otevírat a vnímat prostor, i přes jeho nekonečnost a nepoznatelnost, ve smyslu pozitivního duchovního prostředí,“ uvádí kurátor výstavy Ludvík Ševeček.

„Kompozice-objekty“ Lubomíra Jarcovjáka jsou charakteristické osobitým výtvarným pojetím i volbou méně tradičních materiálů, mezi nimiž se objevují papír, beton, dřevo či kov. „V jeho tvorbě se propojují kulturně historické, spirituální, případně mýtické příběhy s jevy a ději přírody. Zvou návštěvníka do duchovního prostředí, kde je vše připraveno k usebrání člověka, k tiché meditaci,“ doplňuje kurátor Ševeček důvod, proč výstavu navštívit.

Výstava je přístupná zdarma až do 4. března 2016, vždy od úterý do pátku od 10 do 17 hodin. Komentované prohlídky je možné si objednat na tel. č. 602 560 020. Další podrobnosti o zlínském zámku i Galerii Václava Chada najdete na www.zlinskyzamek.cz a www.gvch.cz

Lubomír Jarcovják (narozen 1962) je výtvarný pedagog, grafik, tvůrce prostorových objektů a autorských papírů. Vystudoval katedru výtvarné výchovy Pedagogické fakulty nynější Masarykovy univerzity v Brně.

Jeho umělecké počátky spadají do osmdesátých let, kdy se prosazoval především jako grafik. Na výstavě Ladislava Nováka se seznámil s novými možnostmi práce s papírem, což nasměrovalo jeho tvorbu k papírovým objektům a trojrozměrné kompozici. Na sklonku století se do popředí jeho zájmu dostal beton, jakv drsné, tak i hlazené povrchové úpravě. Z betonu tvoří objekty se začleněnými zvláštními prvky. Jde o symbolické umělecké výtvory, v nichž se propojují kulturně historické, spirituální i mýtické příběhy.

Jeho nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším výtvorem je monumentální dílo čtrnácti zastavení Křížové cesty v krajině v Bukovanech u Brna, realizované v letech 2000 – 2010. Kromě betonu je zde použito také zkorodované železo, dřevo, sklo a syntetická pryskyřice.

Samostatně i kolektivně vystavuje od roku 1986, mj. v Českém centru v Berlíně, Krajské galerii ve Zlíně nebo Výstavní síni Sokolská v Ostravě. Účastní se sochařských sympozií. Jeho díla jsou součástí veřejných i soukromých sbírek.