Vernisáž výstavy Jan ze Žatce, Oráč a smrt v Muzeu města Ústí nad Labem

Vernisáž výstavy o Janu ze Žatce a jeho fascinujícím díle, kterému i šest set let po svém vzniku lidé dodnes věnují svoji pozornost. Na jedné straně je to intenzivní próza této rané novoněmecké hry, na druhou stranu je to téma, které se týká každého – umírání, ztráta blízkých, nevyhnutelnost smrti, její nespravedlnost, bolest a vztek tváří v tvář vlastní bezmoc.

Český učenec Jan ze Žatce, narozený kolem roku 1350, který je doložen jako městský písař v Žatci od roku 1383, byl také rektorem místní latinské školy, předchůdce gymnázia. Měl rozsáhlé kontakty s evropským intelektuálním světem. Jan je považován za významného představitele raného humanismu. Vděčí za to především své filozofické básni „Oráč z Čech“, která je nejstarším novoněmeckým literárním svědectvím. V něm se rozchází se středověkým pohledem na člověka, který sliboval štěstí až na onom světě, ve prospěch humanistického názoru, že člověk je středem světa a může najít naplnění v pozemském životě.